Najdi svého typa na LinkedIn

Na LinkedInu to ze začátku vypadalo dost divně. Jako na kravaťáckým korpomejdanu s generálním za zády, kde se pije jen latéčko se sojovým a nealko mojito. Chlubeníčko, ego, prachy, kariéra. Dost nuda. Dlouho jsem to očíhávala z úkrytu a hodně nenápadně.

Pak jsem usoudila, že nemám co ztratit, sebrala odvahu a párkrát něco publikovala. A lidi to četli. I když to nenaplňovalo LI dress code, ani další normy. Víc jsem do toho šlápla asi před dvěma měsíci. Psala jsem aspoň jeden post týdně, někdy dva. A hele, když jsem objevila SSI index, našla jsem se mezi nejvyššími 2 % psáčů mezi markeťáky. Chlubeníčko je holt nakažlivý :-).

Ale hlavně jsem se za těch pár měsíců stala kovanou odbornicí na uživatele LinkedInu. Přísně vědeckou metodou očumování jsem vypozorovala několik specifických typů. A tady teprve začíná zábava.

Mlčoch, špásfóglík nebo remcal

Nejčastější typ je mlčoch invisible. Nevidíte ho, ale on vás ano. Dýchá vám na záda a kouká do klávesnice. Čte, sleduje, ale nikdy sám nepíše, ani nelajkuje. Chraňbůh aby třeba přihodil komentář. Nic. Ale pořád tam někde je. Je jich na LinkedIn požehnaně. A je z nich prý i nejvíc zákazníků.

Laskavec vlídný je jiný typ. Komentuje rád a vždy přihodí laskavé moudro do života. Nevadí, že někdy moc nesouvisí s tím, o čem jste psali. Je prostě vidět a je hodný. A baví ho to. Nic nehledá, nic nenabízí. Poletuje sem tam, trousí moudra a životní zkušenosti s jistotou svého správného pohledu. Občas se vám trochu zajídá. Jako všichni dokonalí správňáci.

Špásfóglík urputný. Vtip je pro něj nejvyšší forma komunikace. Takže je vtipný pořád, vždy a všude. Za každou cenu. Nejen ve svých postech, tam je to pochopitelně třeskutá řachanda. Ale i v komentářích, kde svým ostrovtipem odklání diskusi někam, kam většinou slunce ani nesvítí. Sem tam se zasmějete, ale časem už se mu spíš vyhýbáte.

Multispecialista na všechno. Poradí vždycky. I když se na nic neptáte. Vždycky ví, co by druhý měl dělat, aby situaci co nejlíp vyřešil. Typické nevyžádané a nekompromisní rady jsou jeho obor. Jako cokoliv jiného.

Roztleskávač diskusí. Toho chcete. Protože právě diskuse dostanou na LinkedIn váš obsah k co nejširšímu publiku. Roztleskávači proto odpustíte i to, že občas mluví z cesty nebo je tak trochu mimo mísu. Za komentáře jste ochotní platit i cennějšími věcmi.

Prodavač prudivý. Toho nechcete. Hned po připojení do sítě vás začne bombardovat otázkami, v horším případě rovnou obchodními nabídkami. Mě nedávno ze zálohy překvapil asertivní muž, který mi zničehonic položil záludnou otázku: „Co si myslíte o strunové přepravě?“ Co asi. Vůbec nevím, co to je, ani proč mi to nabízí. Zjevně se vůbec neobtěžoval si zjistit, kdo jsem, a valí to do všech stran hlava nehlava.

Estét hračička. Má to rád hezký. A dělá to tak. Estetická stránka je pro něj stejně důležitá jako ta obsahová. Text kroutí do různých tvarů a schémat pomocí chytrých fíčur. Obrázky a grafiku má promyšlený a přitažlivý. A vy vždycky přemýšlíte, kolik času do toho dokonalého dojmu musí investovat.

Profi rezonátor. Občas se snese z výšin svého zenového klidu a komentuje jedním slovem – „rezonuji“. Případně „souzním“. Polechtá to sice docela příjemně ego, ale jinak nic moc. Nemám nic proti společné vlně a vibracím, ale z tohohle už mám trochu osypky. Co to vlastně znamená? Nestačilo by prostě „souhlasím“? Nebo přidat třeba vlastní zkušenost?

Ryčný remcal. Okamžitě ví, že váš text na LinkedIn nepatří, je úplně o ho*ně a vůbec jste k ničemu. A hned vám to taky řekne. Přesně identifikuje váš problém, o kterém jste dosud neměli tušení. Když ke mně RR zabloudí, rychle mu proaktivně doporučuju, aby použil kouzelné tlačítko a nemusel dál trpět sledováním mých postů. Bude líp nám oběma.

A pak už je na LinkedInu jenom nuda nuda, šeď šeď.

Ale ne, narazíte tam kromě vybraných typů na spoustu lidí, kteří jsou zajímaví a mají co říct. A když zrovna nemají, dokážou být i zticha. To je umění, které se stále větším objemem obsahu a balastu oceníte docela dost.